Níže jsme zmiňovali informace k Landsberské směsce (foto z 28.5.2018), včetně toho, že její uplatnění umožňuje za jistých podmínek získat z jednoho pozemku dvě sklizně kvalitního objemného krmiva v jednom roce. Víckrát už jsme také uvedli konstatování, že se vláhová situace v posledních letech významně zhoršila. Ostatně aktuální stav českých lesů je toho více než zjevným důkazem. Složení letní krmné směsky bylo zvažováno z více hledisek. Pro krmnou hodnotu tak, aby byly přítomny jak cukry, tak bílkoviny. Aby směska byla odolná letním přísuškům. Aby měla krátkou vegetační dobu. Volba padla na proso, které nejenom pochází z aridních oblastí a je tedy poměrně odolné suchu, ale navíc má velmi krátkou vegetační dobu (od zasetí do sklizně na zrno mnohdy jen tři měsíce). Jako bílkovinná složka byl zvolen zelenosemenný hrách s vysokou stravitelností, jehož osivo bylo před setím inokulováno preparátem s hlízkovými bakteriemi, a to jak s cílem poutání vzdušného dusíku , tak také s cílem zvýšení suchovzdornosti rostlin hrachu. Nepříznivým faktorem bylo to, že se z provozních důvodů (zejména závady na strojích) v podstatě o měsíc zpozdila sklizeň Landsberské směsky a tím se zpozdilo i setí následné směsky prosa s hrachem. Navíc po zasetí víc jak měsíc a půl vůbec nepršelo. Přesto směska na většině polí pomalu ale jistě vzcházela, a to výlučně díky zbytkové půdní vlhkosti vzlínající z hloubky. Na lepších částech pozemků se porost (stále ještě bez deště) začal postupně zapojovat a zvedat do výšky. Pár menších podletních a podzimních dešťů posléze přispělo k pěknému nárůstu hmoty a k nástupu generativní fáze prosa i hrachu. První mráz přišel nečekaně brzo, už na konci září. Proso sice mráz sežehl (což bylo v reálu hodnoceno pozitivně ve smyslu snížení vlhkosti porostu plánovaného na přímé senážování v zafoliovaných balících), ale hrách nadále přirůstal a nasazoval lusky. Sklizeň byla oddalována opět z technických důvodů (nedostupnost strojního vybavení) a ve finále bohužel dle vyjádření pěstitele přišla poměrně neobvyklá podzimní bouřka, která do té doby stojící porost položila a sklizňovou technikou se následně podařilo sklidit jen zlomek pícní hmoty. Je nepochybné, že potenciál v daném ohledu existuje, snad se jej za příznivějších okolností v budoucnosti podaří využít