Se stále častějšími periodami sucha dochází ke zvýšení poptávky po kvalitních objemných krmivech. Už ani oblíbená kukuřice často nedokáže vyřešit zvyšující se problémy v krmivové základně zemědělských podniků s větší koncentrací skotu. Bioplynky, škody černou zvěří, erozně ohrožené pozemky, našly by se jistě ještě další důvody. V důsledku vláhově nejistých průběhů jara a léta v posledních letech stále častěji výnosově selhávají tradiční luskovinoobilné směsky seté na jaře. Zajímavým řešením může být znovuobjevená ozimá Landsberská směska. Směs jednoletého jílku, jetele inkarnátu a ozimé vikve (nejčastěji pannonské). Jílek lze nahradit pšenicí, žitem či triticale. Zaset je třeba nejpozději do 20. září, ideálně na přelomu srpna a září. Sklízí se nejlépe na počátku květu jetele inkarnátu, což bývá přelom května a června. Lze sušit na seno i senážovat do jam či vaků. Lze nechat znovu obrůst, při pozdnější první seči obvykle obroste už jen jílek, který v tomtéž roce poskytne ještě minimálně jednu velmi pěknou seč. Před pár lety Landsberskou směsku na ploše přes 100 ha vyzkoušel chovatel s velkým počtem masného skotu. Chovatel uznávaný nejen pro svoje plemenářské výsledky tehdy konstatoval, že díky této směsce nemusel snižovat stavy skotu ani v letech, kdy se objemná krmiva začala znovu stávat strategickou komoditou. Zimní vláha naštěstí zatím zůstává jistotou. Navíc časná sklizeň Landsberské směsky vybízí k progresivní snaze získat z jednoho pole dvě sklizně kvalitního objemného krmiva během jednoho roku